Mezinárodní šachový turnaj v Hlohovci

V sobotu 26. ledna 2019 se v Hlohovci u Lednice uskutečnil mezinárodní šachový turnaj Memoriál čs. legionářů a válečných veteránů - Pohár Jaroslava Lieskovana pro mládež do 15 let, který byl současně přeborem okresu Břeclav žáků v rapid šachu.  

Turnaje se zúčastnilo celkem 61 žáků z České a Slovenské republiky, mezi nimi i pět našich žáků: Matěj Duben, Thomas Jackson, Ján Janča, Bronislav Palůch a Josef Vaškovič. Hrálo se švýcarským systémem na 7 kol dle počítačového programu, který určoval dvojice soupeřů dle síly, stáří a počtu získaných bodů. Každý ze soupeřů měl na partii 15 minut. Všichni naši hráči se umístili ve třetí čtvrtině zúčastněných. V průměru získali ze 7 bodů tři, což je o půl bodu lepší výsledek než vloni. Nejlepší - na 34. místě se ziskem 3,5 bodů ze sedmi  skončil náš nejmladší - Tomáš.
Nejhorší (46. místo se ziskem 2,5 bodu) byl naopak nejstarší - Matěj. Těsně před ním (45. místo se třemi body) obsadil - řekl bych náš nejzkušenější hráč, i když teprve šesťák - Jožka. Pochvalu zaslouží stejně starý Jenda, získal také tři body, měl lepší pomocné hodnocení, takže obsadil 38. místo. Svůj průměr odehrál Broňa, se ziskem také 3 bodů skončil 43. To, že z našich hráčů byl nejlepší nejmladší Tomáš a nejhorší naopak nejstarší Matěj, rozhodla jejich vzájemná partie v posledním kole. Oba měli 2,5 bodu a Matěj přistupoval k partii s tím, že mu stačí remíza, naopak Tomáš byl rozhodnut bojovat o vítězství a taky vyhrál. Různé povahové rysy našich hráčů se promítly do celkového výsledku, kladně bojovnost Tomáše, klid a žádný respekt ze soupeře u Jendy, oba dva zasluhují pochvalu, uhráli více bodů, než jsem čekal. Broňa splnil očekávání. Naopak více jsem čekal od Matěje a Jožky. Zde se záporně projevila malá bojovnost až flegmatičnost u Matěje a podceňování soupeře u Jožky. Matěj díky tomu prohrál v posledním kole partii s Tomášem a v předposledním kole nabídl soupeři remízu ve vyhraném postavení. Očekával jsem u něho celkový zisk 4 bodů. Ještě více (5 bodů a místo v první desítce) jsem čekal u Jožky. Bylo to jasně v jeho silách, kdyby nepodceňoval své soupeře, mimo jiné i Jendu a Tomáše, které doma většinou poráží a se kterými teď prohrál. Celkově je patrný posun našich hráčů k lepším výsledkům, doufám, že příští rok se umístí alespoň ve druhé čtvrtině.                                                                       
JV